Horké koupele vs. otužování – co je zdravější?

Zimní měsíce jsou spojené s chladným počasím, vlhkem a mrazem. Také se rádi prohřejete po příchodu domů horkou sprchou nebo vanou? Nebo naopak zimu vítáte a v rámci prevence se otužujete? Pojďme se tedy blíže podívat na tyto dva fenomény.
Voda se používala k léčení a relaxaci už ve starověku a její pozitivní účinky na psychické i fyzické zdraví využíváme dodnes. I doma si tak můžete připravit malé lázně, jen je potřeba správně volit teplotu koupele podle požadovaného účinku a přizpůsobit délku koupele.
Obecně lze říct, že horká voda zvyšuje tělesnou teplotu a uvolňuje svaly. Tento synergický efekt uklidňuje lidské tělo nejen po fyzické, ale i psychické stránce. Domácí koupel v teplé vodě, pak ideálně poslouží jako relaxace po náročném dni.
Nesmíme ale zapomínat, že horká koupel má i výrazné sedativní účinky, a tak si musíme dát pozor, abychom ve vaně neusnuli. Je také vhodné ji zařadit až na konec dne, když už nechceme podávat žádné výkony.
Horká koupel spustí v těle řadu procesů jako snížení tlaku puštěním krve do celého těla, snížení periferního odporu pro srdce a zvýšení minutového srdečního objemu při zvýšení srdeční frekvence – výsledkem toho je prokrvení a prohřátí celého těla včetně tělesného jádra a svalů. To poté nastartuje proces pocení, které trvá i po skončení koupele. Po koupeli by si tak člověk měl chvilku odpočinout, a až poté co skončí pocení, si jít lehnout. Další možností je zakončit horkou koupel studenou sprchou (začít vlažnou postupně přejít až k nejstudenější), čímž dosáhneme na periferii malé cévní gymnastiky, a ještě lepší dodávky živin a kyslíku.

Pro koho jsou horké koupele vhodné?

Obecně se dá říct, že bychom se horkým koupelím neměli oddávat denně. Podle odborníků je zdravější se pravidelně sprchovat a vanu zařadit jen jednou za týden.
Lidé s vysokým krevním tlakem a ti, kteří trpí rizikem srdečních onemocnění, by v horké vodě neměli trávit dlouhý čas vůbec. Stejně tak ženy, které trápí časté záněty močových cest.
Pro domácí relaxaci by měla mít voda 38 °C až 40 °C, ideální doba strávená ve vaně je do 30 minut. Velmi horká koupel nad 40 °C je už záležitostí odborné fyziatrické péče a do domácí spa nepatří.

A jaké jsou nejčastější mýty okolo horkých koupelí?

  1. Horké koupele pomáhají v boji s nachlazením. Ano, ale…
    Působení horké vody by mělo být v době akutní rýmy / nachlazení spíše lokální záležitostí v podobě inhalace horké páry.
    Léčivý účinek páry se solnými minerály v kombinaci s éterickými oleji či bylinami se využívalo od nepaměti. Účinek inhalace lze podpořit přidáním několik kapek éterického oleje do mísy s horkou vodou. Na uvolnění ucpaných dutin se hodí například obecně známý eukalypt, myrta nebo borovice lesní.
    Postup je obecně známý a asi každý zažil „napařování“ jako dítě. Naklonění nad mísu s horkou vodou a zakrytým ručníkem bychom měli vydržet dýchat asi 15 minut. Občas je možní ručník zvednout a nadechnout se čerstvého vzduchu, aby Vám inhalace nebyla nepříjemná.
  2. Koupel v horké vodě čistí pokožku. Ano, ale…
    Odborníci se tak úplně neshodnou. Pravděpodobně má koupel na pokožku jak pozitivní, tak negativní účinky.
    Na jednu stranu horká voda otevře póry pokožky, díky čemuž je pokožku možné lépe vyčistit a pak snáze a mnohem více přijímá následnou kosmetickou péči. Dopřejte jí proto řádnou dávku ověřeného hydratačního krému nebo mléka.
    Na druhou stranu, dlouhé máčení ve vodě zatěžuje pokožku a narušuje její přirozenou lipidovou vrstvu. Kvůli tomu je kůže po koupeli vysušená a má sklon k rychlejšímu stárnutí. Ještě víc to podpoříte nevhodně vybranými koupelovými prostředky a zejména pěnou, uškodit může i přehnaná hygiena a drhnutí houbou.
  3. Horká koupel poskytuje úlevu při artróze, akutních a chronických bolestech kloubů či páteře.
    Ano, krátkodobě má horká voda moc ulevit, ale v případě přetrvávajících bolestí je vždy lepší navštívit lékaře a nechat si předepsat odbornou vodoléčbu.
  4. Horká koupel a následné otužování ve studené vodě má pozitivní vliv na zdraví?
    Ano, ale NIKDY nepostupujte opačně. Tedy po koupání ve studené vodě nevstupujte do horké sprchy, hrozí vám totiž selhání oběhového systému.

A jak je to s otužováním?

Studená nebo dokonce i ledová voda se používá jako prostředek tzv. otužování. O co více je samotná koupel méně příjemná, tím lepších účinků dosáhnete. A není nutné ponořit rovnou celé tělo. Zvýšení pozornosti a soustředění na práci postačí i opláchnutí rukou a obličeje.
Maximálních účinků ale samozřejmě dosáhnete při pravidelném otužování celého těla. Pravidelnou chladovou terapií dosáhnete posílení obranyschopnosti těla posílením imunity a stimulací funkce štítné žlázy, čímž se sníží produkce stresového hormonu, jehož vyšší hladiny mohou z dlouhodobého hlediska snižovat Vaši imunitu.
Pravidelné otužování Vám pomůže v boji se stresem. Ze začátku bude Vaše tělo pobyt v ledové vodě vyhodnocovat jako velkou zátěž a reagovat bude stresovou reakcí (zrychlení dechu, zvýšení tlaku krve, zrychlení tepové frekvence). Postupně ale dojde k adaptaci a tyto projevy odezní. U otužilce dojde k přeladění autonomního vegetativního nervového systému. Výsledkem pro Vás bude, že se budete cítit klidnější a vyrovnanější. Běžné stresové situace, ať už psychické nebo fyzické, pro Vás nebudou tak zátěžové. V neposlední řadě je to pak pocit štěstí, koupel v ledové vodě totiž v těle během chvilky vyplaví endogenní opiáty – endorfiny.
Základem otužování je tzv. domácí otužování. Začátečníci by se měli denně sprchovat studenou vodou. Nejlepší je začít vlažnou vodou a postupně ji ochlazovat.
Doporučuje se spíše podstoupit studenou sprchu ráno, kdy je účinek mnohem vyšší. Studenou vodou se můžeme otužovat i večer, tím ale nenahradíme ranní otužování, pouze ho doplníme. Večer je třeba se otužovat dvakrát déle než ráno.

Je otužování vhodné pro všechny?

Otužování je vhodné pro každého člověka, jen děti a starší lidé by se měli otužovat mírněji. Pokud si nejste jisti svým zdravotním stavem, proberte možnosti otužování se svým lékařem. Otužováním můžete předejít nemocem z nachlazení, vysokému tlaku i alergiím. Stáváte se i psychicky více odolní vůči stresu nebo jiným poruchám.

Jak se otužovat správně a jak s otužováním začít?

Optimální pro zdravý život je začít s otužováním v dětství a provozovat ho celoživotně. Začněte postupně, v ideálním případě, každý den nebo alespoň pravidelně. Po třech týdnech se projeví první pozitivní účinky, takže nezoufejte a vydržte.
Odměnou nám bude vybudování silné obranyschopnosti organismu, snížení rizika vysokého krevního tlaku, lepší reakce na změny počasí a kvalitnější prokrvování těla, které napomáhá dobrému stavu svalů a kloubů.

Jaká tedy platí pravidla, kterých se držet při otužování?

  • Postupnost
  • Pravidelnost
  • Bezpečnost – věk a zdravotní stav
  • Dlouhodobé provozování

A protože jeden z našich lékařů – vedoucí lůžkové rehabilitace MUDr. Vítězslav Ježek – je velký příznivec otužování, trochu jsme ho vyzpovídali a tady máte jeho postřehy.
Od malička jsem spíše chladnomilný člověk, nemám rád horko. Celoročně chodím v krátkých kalhotách a nosím i méně vrstev. Pravda je, že jsem nebyl úplně příznivcem studené vody, ale poslední dobou jsem začal i s touto formou otužování. Zatím pouze sprcha, která je pro mne snadno dostupná. Nejhorší je, stejně jako u jiných počátků, prvotní odhodlání a chuť dosáhnout změny.
K otužování ale nepatří jen pravidelné sprchování či koupel ve studené vodě, je nutné i pravidelné větrání bytu či pracovního prostředí, redukce tepelných isolantů (oblečení), pravidelné pohybové aktivity.
To vše přispívá ke zlepšení imunity, kvality života i lepší psychické odolnosti. Já za sebe musím říct, že jsem ve srovnání se svými vrstevníky méně nemocný, výrazně se mi zlepšila i alergie a obecně se cítím lépe.

Je jasné, že není třeba váhat a do otužování se směle může pustit téměř každý. A s čím začnete Vy?